Můj životní příběh

 

Proč já a má smůla

Špatné chvíle jsem prožíval již od dětství, kdy  jsem zadrhával v řeči nebo jsem nemohl vyslovit slovo. Děti se mi za to smáli. Postupem času jsem se smířil s tím, že musím žít s vadou řeči. Asi nejhorší období to bylo v pubertálním věku. Uvědomoval jsem si, že přijdou chvíle kdy bude pro mě velmi nepříjemné mluvit s cizím člověkem. Mnohokrát jsem si říkal proč právě já… Měl jsem jasné cíle, ale v roce 2000 kdy mi bylo pouhých 21 let se mi úplně změnil život. V tom roce jsem utrpěl autonehodu / ne vlastní vinou/ a zůstal jsem ze 70% ochrnutý na vozíčku. Díky dříve provozovaným sportovním aktivitám jako byl fotbal, tenis, nohejbal a posilování, mám alespoň částečnou hybnost horních končetin. Na druhou stranu ale zase celou řadu dalších problémů.

  

     

 

Protože mám poškozenou míchu a jsem trvale upoutaný na invalidním vozíku musím denně řešit komplikované vyměšování moče a stolice. Nejsem schopen se vyprázdnit jinak než pomocí cévek. Pojišťovna bohužel hradí pouze 5 cévek denně a to je poněkud málo pro mé potřeby. Nedokážu moč v těle zadržet příliš dlouho, pokud ano vrací se mi zpět do ledvin a působí mi zdravotní potíže. Nedostatek cévek jsem řešil jejich vyvářením, ale bohužel je to nedostatečné a trpím z toho důvodu častými záněty a mnohdy končím i v nemocnici. Cévky si bohužel nemohu zakoupit sám, protože stojí 50 Kč jedna a mé finanční prostředky již nedostačují na další důležité věci a služby spojené s mým postižením.